Ako sa dnes máš? 15

Motylek nie toto som jej nevravel, tej druhej áno. Ja doktorke verím a beriem lieky ako mám. Pred tým som seroxat nebral síce ako som mal ale to bola ,,len´´ úzkosť ako diagnóza. Teraz keď mám takúto diagnózu lieky beriem. Len horšie je nedokážem žiť normálne po čom tak túžim. Ja som aj strašný pesimista a dosť si to pripúšťam ale to bude asi tým, že je to ešte čerstvé. Pokúsim sa nabudúce keď pôjdem k doktorke jej povedať čo najviac, lebo ja za tu chvíľu čo tam som zabudnem aj veľa veci povedať. Skúsim sa jej aj popýtať čo najviac veci a na ten roschachov test ak to teda bude mať ešte nejaký význam.

Kate kiež by, to by bol ten lepší prípad asi. Skúsim to prediskutovať s doktorkou, aby mi to aspoň trošku znížila a nemusel brať 6 liekov denne

Ahojte kamaráti, mám sa celkom dobre. Včera som bol na dobrej hádzanej, čo sa mi počítalo. Navyše môj obľúbený tím uhral cennú remízu a postúpil ďalej. Tieto dní som už aktívnejší. Rozhodol som sa, že budem pomáhať už viacej svojim kamarátom v šachovej komunite. Urobil som už šachový kalendár, tak dúfam, že vydržím pridávať nové šachové udalosti. Tiež by som chcel narobiť aj viacero šachových diagramov pre každodenné riešenie. Musím počkať, kým IT technik vylepší im stránku. Mohlo by byť už niekedy vo februári a teším sa na to. Zatiaľ každý deň urobiť pár diagramov... Tak mi držte palce. Majte sa pekne...

Kate máš pravdu toto som nemal. Neviem teda ako tá psychóza vyzerá. Doktorka mi to dala asi pre tie ozvučené myšlienky, neviem či aj to je psychóza. Druhej doktorke som o tom povedal, povedala, že by ma poslala na testy. Tie som robil už 3 krát. Vkladám stále nádej na to ak to teda ešte pomôže. Ale na druhej strane neviem či úzkosť môže spôsobiť také problémy. Teraz mám aj depresie kvôli tej diagnóze a zúfalosti že lieky moc nepomáhajú. Musím brať lieky ako povie doktorka, ale skúsim sa s ňou porozprávať o tom znížení a uvidím čo povie na testy

@Jaro123444 To jsem ani nevěděla, že bereš tolik léků. Šest léků je hodně, to jsem nebrala snad nikdy a to mám schizofrenii. Myslím si, kdybys měl psychózu, že bys to o sobě věděl. Minimálně bys věděl, že se s tebou dělo něco hodně patologického, protože při atace psychózy je člověk "mimo", uvažuje nelogicky. Můj muž říkal, že při 2. atace jsem povídala nesmysly (které dávaly smysl jenom mně a jenom tehdy) a nakonec jsem dospěla k té imperativní myšlence "zabij se" a ještě mi to přišlo jako dobrý nápad. Zpětně je mi jasné, že jsem uvažovala patologicky, a kdyby se tobě stalo někdy něco podobného, tak by sis to později uvědomil taky.
Prober s psychiatričkou, že ti tvoje léky nedělají dobře, třeba ti něco změní, nebo upraví dávkování, něco sníží, nevím. Bude asi těžké jí popsat, jak se cítíš, tak si někdy před návštěvou psychiatričky v klidu sedni nad papír a sepiš, jak se cítíš, a pak si ten papír vezmi s sebou k ní. Taky jsem to tak dělala, když jsem měla víc věcí, co jsem jí chtěla sdělit.

A ak sa môžem spýtať motýlek ako si sa správala? robila si nejaké nezvyčajné veci alebo všimlo si aj okolie okrem muža na tebe že správaš od veci? lebo tiež som sa nesprával vždy úplne ok, ale veľa krát bol za tým alkohol, resp. nekonal som podľa niečoho čo som si myslel že je pravda alebo podľa hlasov. V lete som bol s kamarátmi v Tatrách a opil som sa tam veľmi a len tak z ničoho som sa rozplakal a začal ľutovať ( vtedy som ešte nemal diagnostikovanú schizofréniu) ale od vtedy mám problémy. Šiel som tam hlavne kvôli jednému dievčaťu, ktoré som našiel na internete. Chviľku sme si písali pred tým ako sme tam išli. A ja som hentým všetko pokazil. Od vtedy som cítil vinu a že niečo na mňa ide.
Čítal som, že psychóza má mnoho tvári a asi každý to má individuálne
Mne je možno viac zle z toho, že si tu chorobu pripúšťam ale ja som dosť citlivý, tak to beriem horšie, ale kto vie sám už neviem z čoho mi tak je.
To je dobrý nápad si napísať na papier čo chcem a potom si ho zobrať. To aj spravím pred tým aby som zas nezabudol na niečo, len niekedy ako si aj napísala sa ťažko opisujú niektoré veci a možno si ich nevie predstaviť ani sama doktorka.

@Jaro123444 Ufff.... kdybych ti měla vyprávět, jak to všechno probíhalo, jak jsem se chovala a co jsem říkala,  tak by to bylo nadlouho.... možná bych tady na fóru měla sepsat svoji kauzu, ale teď se mi do toho nechce, protože jsem to částečně sepisovala nedávno na jiném fóru a tam už to nemůžu dohledat.

Ano, při první i druhé atace si mého zvláštního chování všimlo i okolí. Při první kamarád, který se mnou den před atakou jel do Ikey a jak jsme se vraceli, padla na mě strašná únava a on mi řekl, že vypadám jako po noční, a ptal se mě, jestli nemá se mnou počkat u nás doma (muž měl zrovna 24hodinovou službu, tak byl přes noc pryč). Taky si toho všimla moje známá na ICQ, které jsem začala psát nesmysly, jako že můj syn (tehdy měl 5 měsíců) má záchvat paniky (neuměla jsem si vysvětlit, proč se vzteká, když ho chci nakojit, a už mě začaly napadat nelogické závěry). Pak si toho všimli na tísňové lince, kam jsem během dne snad 10x volala, že je něco se synem, a nakonec jsem jim zavolala, ať přijedou, že se stala tragédie (nic se nestalo, to jsem si jen myslela), a oni mě pak odvezli do psych. nemocnice.

A při druhé atace jsem šla ráno do práce (bylo to akorát před Vánocemi), udělalo se mi špatně v autobuse a v práci jsem už jen seděla a zírala před sebe a když si toho všimla šéfka, tak mě poslala domů. A záchranku mi zavolal manžel, když jsem chtěla poslechnout tu svoji imperativní myšlenku a otevírala jsem okno, že z něj vyskočím.

To jsem popsala hodně ve zkratce, na něco si už nepamatuju a hodně věcí jsem vynechala, aby z toho nebyl román.

Motylek fúú. A vo vnútri si sa ako cítila? Nemala si v sebe takú ťažobu?
Mne nikto nehovoril zatiaľ že som bol mimo. Mamina povedala, že som bol v hroznom stave ale nie mimo, sám som sa pýtal k psychiatričke vtedy, aj jej volal že sa mi zhoršil stav. Teraz mi je tiež dosť zle a to mám lieky