Obecná diskusia

Využil som novú funkciu na Schizofóre a pridal som udalosť (event):

https://www.schizoforum.net/e10006059-zello-dialógy

Čo tak Zello? Už za jeden a pol hodiny. T.

Ospravedlnujem sa za neaktivitu na zello dialogoch ale momentalne pracujem kazde soboty aj stredy do neskoreho vecera ale ak bude cas tak ma tam cakajte!

dnes nezabudnite na zello o 20tej tesim sa na vas

Tak asi za pol hodinku, ste vítaní... Tuto

Kto dnes príde?

Ahoj,

Páni a dámy, neviete čo je s @Tuto, dlho sa neozval, chem len vedieť či na zelo dialogy je aktívny!

Ahoj antifajny. Momentálne Zello funguje, pozývam Teba aj fórumákov vždy str. a sob. o 20:00. Zatiaľ si dávam malý oddych od schizofóra, ale plánujem sa znova rozpísať sem neskôr. Ďakujem za záujem. A čítam vás takmer denne. Tuto

Ahoj všem lidem na Schizofóru,
rád bych se připojil k Zello dialogům - a podle pravidel, která jsem našel na stránkách www.slysenihlasu.cz - se tedy nejprve představím následujícími větami.

Jmenuju se Tomáš Urban, v současnosti je mi 36 let.

Od dětství slýchám ve své hlavě hlasy. Do mých šesti let nemám příliš vzpomínek, ale pravděpodobně jsem vedl spontánní občasný dialog s hlasem laskavým a obohacujícím. Tento laskavý hlas v mé hlavě mě jednoho podzimního sobotního dopoledne v mých šesti letech přiměl k jedné nevinné dětské hře - ta hra byla v tak čarovném souladu s počasím, že mě to přineslo pocit naprosté sounáležitosti s přírodou, hlubokou klidnou radost a pocit naprostého úžasu nad životem. Bohužel jsem byl o pár minut později za svou nevinnou dětskou hru velmi nemilosrdně a psychologicky brutálně potrestán svou matkou. To na dlouhá léta změnilo můj svět - začal být ponurý, plný pocitu zmaru a nepochopení.

Onomu laskavému hlasu jsem se začal vyhýbat a snažil se jej kompletně vytěsnit. Až do svých zhruba 13 let si nepamatuji žádnou jeho promluvu.

Ve čtvrté třídě na základní škole mě začala ukrutně bolet hlava, tento problém se mi vracel celých dalších dvacet let (zhruba od mých 11 let do mých cca 33 až 35 let). V dospělosti mě obvykle bolívala hlava zhruba čtyři dny v týdnu většinu času, kdy jsem byl vzhůru. Jediné, co se s tím smysluplně dalo dělat, bylo lehnout si do postele a mít zavřené oči. V posledních měsících již bolesti hlavy prakticky kompletně odezněly. Doufejme, že to tak zůstane.

V mých 12 letech mě asi půl roku celkem tvrdě sexuálně zneužíval jeden o deset let starší muž.

Takže se zákonitě přidaly problémy se zády, ledvinami, velká nedůvěra k lidem a podobně.

Během dospívání mě každý den pronásledovaly "hlasy v hlavě" agresivní, šikanující a tyranizující.

Ovšem od svých 13 let jsem se rozhodl, že když tyto fenomény (bolesti hlavy, zlé nálady a podobně) moji rodiče kompletně ignorují a zakazují mi o tom mluvit - budu si muset zkusit pomoci sám.

A tak jsem strávil mnoho mnoho mnoho hodin, dní, měsíců a let systematickým experimentováním ohledně svého psychického a zdravotního stavu.

Paradoxně jsem v dospělosti nevyhledal pomoc lékařů, velmi jasně jsem tušil, že většina mého problému bude mít psychiatrickou povahu... (přišlo mi, že bolesti hlavy a zad či podobné každodenní obtíže jsou pouze důsledkem stresu z permanentního "strašení v hlavě")... a dostat psychiatrickou diagnózu a psychiatrické medikamenty jsem z více důvodů nechtěl.

Takže jsem ve své dospělosti nebral žádné medikamenty a nemám ani žádnou diagnózu. Dokonce ani prášky na bolest jsem nikdy nebral kvůli jednoduché matematické úvaze: hlava mě třeštila tak často, že i kdyby prášky na bolest zabíraly, musel bych je stejně brát tak často, že by mě dozajista časem skolily jejich vedlejší účinky - takže si zákonitě musím zkusit ulevit jinak než chemií.

Býval jsem většinou v bolestech a pracovně neschopný, cítil jsem se jako přítěž pro svou milující manželku a naše společné děti. Ale zkoušel jsem se všemi silami zotavit. Manželka mi vždy byla velkou oporou. Rovněž i děti. A také pár úžasných přátel.

V posledních několika letech (zhruba od mého třicátého roku života) jsem se občas pokoušel navázat smysluplný kontakt se svým laskavým hlasem v hlavě, který jsem znal z dětství a také z pár jeho promluv během mého dospívání. Šlo to dost ztuha a s dlouhými přestávkami. Problém nebyl v tom hlase, ale v mém paralizujícím strachu z toho fenoménu.

Nicméně postupem času to bylo vyrovnanější a vyrovnanější. Občas jsem zkoušel tento svůj "vnitřní dialog" zapisovat a dokonce umisťovat na webové stránky.

Potřeboval jsem ale vyřešit problém "hlasů agresivních". To se nejspíš v posledních měsících efektivně daří. Zrovna tak se v poslední době rapidně zlepšuje mé fyzické zdraví, důvěra v lidi a vyrovnanost nálady. Uvidíme, do jaké míry to bude "dlouhodobě spolehlivé".

Před dvěma dny večer mě napadlo zadat nejprve na wikipedii výraz maniodeprese - po přečtení mi ale přišlo, že tento problém nemám. Pak jsem si přečetl klasické deprese, ale ani v tom jsem se už k mému velkému překvapení příliš nepoznával. Nakonec jsem s velkým strachem zadal do googlu toto vyhledávání: "slyším hlasy v hlavě co s tím"

Byl jsem si jistý, že na mě vyskočí buď laciné new age články s rychloinstantním řešením, anebo nějaké medicínské horory - k mému velkému překvapení namísto toho ukázal google na prvním místě stránky www.slysenihlasu.cz, které mě velmi oslovily. Přijdou mi zároveň stručné, ale také komplexní a smysluplné. A přístup v nich uvedený velmi odpovídá mým osobním zkušenostem. Rád bych přiložil svou ruku k dílu a poskytl oporu lidem, kteří si procházejí něčím podobným, čím jsem si procházel a procházím já.

Bydlím ale v severním cípu jesenických hor, takže na setkání do Brna či Opavy to mám dost z ruky. A tak jako první možnost volím Zello setkání. Rád bych to stihl již za necelou hodinu dnes večer v sobotu, pokud se mi podaří nainstalovat a popasovat se s aplikací na telefonu.

Promiňte mi prosím, že píšu takto na poslední chvíli. Nerad bych narušoval důvěrné prostředí této online skupiny. Rád na začátku Zello setkání zodpovím všechny dotazy ohledně mě a mého osobního příběhu do éteru.

Zdravím,
s úctou a láskou Tomáš

P.s.: přečetl jsem si toto diskuzní vlákno od začátku v roce 2014 až do konce - a klobouk dolů, nevzpomínám si, že bych někdy na internetu zahlédl na fóru komunikaci více lidí, která je tak citlivá, naslouchající, vděčná a plná respektu... a přitom obsahuje tu a tam i zlepšovací návrh či konstruktivní kritiku. Jsem dojat.

Ahoj Tome, díky za otvorené zdieľanie, poslal som Ti odpoveď aj na mail, takže tu už sa opakovať nebudem. Prajem, aby sa ti v Zello dialógoch páčilo.
J.

Dobrý den,

Jmenuji se Jiří Kulich, je mi 24 let a od roku 2013 trpím paranoidní schizofrenií. Projevují se mi hlasy a úzkosti. Odbornou pomoc mám od mých 16ti let. Ale poslední dobou mi sociální pracovníci a Linka Krizové pomoci Chytrá péče doporučila Vaši skupinu. A pomocí stránky slysenihlasu.cz jsem se dostal k tomuto fóru.

Byl bych rád když by jste mě přijmuli do Vaši skupiny.

Děkuji za případné sezení online skupiny.

Přeji hezký zbytek dne. Se srdečným pozdravem,
Jiří Kulich

Dobrý deň, @KulichJiri

Vítam vás na tomto fóre. Verím, ze pre vas bude osozne, rovnako ako pre mňa.

Ja som Jakub, mám 23 rokov. Som na fóre asi už tri roky. Liečim sa na schizofreniu od 2018.

Odporučil by som vám prezrieť si fórum. V sekcii "Ako sa dnes máš? 14" píšeme, o tom aký deň sme mali, čo je nové, ako sa cítime a podobne. Keď budete mat chuť, napíšte. Ta sekcia je najnavstevovanejsia. Okrem toho máme rôzne iné, kde píšeme o svojich záujmoch, kauzách, liekoch a tak.

Pozdravujem. J.