Ako sa dnes máš? 15

Možno kdesi v strede Slovenska- B.Bystrica, Zvolen, Martin. Je to na zamyslenie... keby sa vytycil daky termin niekedy jar-leto, kedy by si všetci prispôsobili plany.

Založím tému a uvidíme

Ja by som na stretavku sla. Ked budem zrovna vtedy na Sk. Leto mi pride fajn.
Inak mam sa dobre, do prace chodim rada, vcelku ma to bavi. Uvedomila som si, aka rozsiahla bola moja psychoza. Teraz mam obavy, ci sa to niekedy nevrati. Clovek sa v zivote tazko vyhne stresu. Mam strach, ze sa mi to niekedy moze vratit, ja uniknem z reality a ani si to nevsimnem. Pretoze bludy si clovek neuvedomuje, veri im a zije v nich. U mna to dozrievalo dlhsiu dobu a aj odoznievalo. Mam sklony k paranoidnym bludom, ked si myslim, ze mi chce niekto ublizit, nemyslim fyzicky ale vseliako inak. Vyvrcholenim mojej psychozy bolo, ked som si myslela, ze sused mi chodi cez balkon po rebriku do bytu a poschovaval sem kamery a sleduje ma. Ale uz rok predtym som zbila byvaleho kolegu, lebo ma stalkoval a psychiater mi povedal, ze uz to nebolo normalne a bol to predstav psychozy. Uvedomujem si, ako nenormalne som myslela. Mala som aj skutocne problemy, niektore veci boli pravda, to len podporilo moju psychozu, ze som z tej reality pomaly ulietavala, az nakoniec celkom vyletela. Teraz to tak na mna dolahlo, a co bude dalej, vrati sa to niekedy.

Mne dneska prisla retiazka   facehugger z Votrelca    To je ta hnusna ´´ruka´´ co sa vyklube z vajicka a prisaje sa na hlavu

Ahojte, mám sa celkom dobre. Dnes mám zo seba skvelý pocit, aj keď tú angličtinu, čo sa učím zatiaľ sám, tak mi až tak dobre nešla. Pár viet som sa učil vyše 4 hodiny, ale nevadí. Hlavne, že som sa naučil predstaviť po anglicky celkom dobre. Chcel by som aj trochu šachy, aj keď dnes som už pozrel jedno šachové video 45 minútové a páčilo sa mi celkom. Mám nejaké resty na zozname tak verím, že ešte niečo pozriem. Páčia sa mi veľmi tie šachové videa od veľmajstra...

Ahojte!

Mouse, stretko je fajn nápad, u mňa bližšie je Trenčín a možno pre viacerých by mohol byť zaujímavý. Inak aj Bojnice by možno boli zaujímavé.

U mňa nič extra, mierne fázujem na depresiu, hoci sa to ešte neprepadá do veľkého depkovania. Väčšinu času som doma, alebo vybehnem do obchodu. "Akp." si síce plním, ale skôr len vedomostno-náučnú časť. Horšie je to s pohybovo-vonkajškom, teda som občas rád, že ak aspoň čosi. Inak je môj život pod vplyvom F25 a liekov taký spomalenejší, hoci nechcem napísať, že nudný. Halucinácie nateraz nemám vôbec, skreslená realita v zmysle bludu sa až tak nekoná. Tento rok neprikrmujem vtáčence, zima je bez snehu, tak si asi nájdu. Občas dám miestnemu kocúrovi mačaciu odmenu a tak reaguje na meno "Čakaj", tak si sadne a čaká. Trošku vidím mierne zhoršenie vo vzťahoch s najbližšími, je to rôzne. Tradične aj počas menšej výmeny názorov chcú volať 155, či 158. Vidno, že nezažili so mnou vážne stavy, tie som si nechal obvykle na hospitalizáciu. Práca v podobe poslania nie je. Mám dojem, že by som aj niečo zvládol, ale mám veľkú obavu zo spánkového režimu a jeho narušenia, nechcem to riskovať, lebo tak sa mi tieto naše stavy začínajú.

Ďakujem za prečítanie, majte sa čo najlepšie! Tuto

Dnes jsem měla "náročný" den, tedy nakonec náročný hlavně na vaření Udělali jsme si bramboráky (manžel je doma na nemocenské) a já jsem si upekla lososa. A večer si manžel poručil ještě krupici.

Včera, když jsem volala dětské dr., jsem jí nakonec předala mladého, ať z něho vytáhne, jak se cítí. A ona se ho ptala mj, jestli má průjem, a on na sebe hned prásknul, že možná trošku něco řidšího bylo (on prostě udělá vše pro to, aby nemusel do školy ), ale to si na sebe upletl bič - za trest musí držet dietu a cpát se suchou rýží a dívat se, jak jsme si pochutnávali na bramboráku. No ne, teď už se směju, ale bylo mi ho u oběda líto.

Dnes jsem měla znovu zavolat doktorce, tak jsem jí rovnou dala mladého k telefonu, moc jsem nerozumněla, co si povídali, ale výsledek je, že se zítra odpoledne máme k doktorce dostavit osobně. Zřejmě mu prohmatá břicho a rozhodne, jestli ho pošle na SONO břicha nebo ne. Držte nám pěsti.
Čekací doba na SONO na nejbližší poliklinice je cca 2 měsíce, co jsem se dozvěděla. Možná v nemocnici je čekací doba kratší, nevím, zatím jsem nezjišťovala. Doufám, že se do té doby nebudou u mladého opakovat ty noční bolesti, jako měl z neděle na pondělí.

Vím, že můj syn je tak trochu herec a já mu to často spolknu, a tak jezdíme na různá vyšetření někdy zbytečně. Takže možná i to SONO by bylo zbytečné, ale stejně bych tam mladého ráda dostala, abych měla klid, že je u něho v břiše všechno v pořádku.

Ahoj, ja Ale od štvrtka nastupujem do stacionáru ,tak budeme riešiť... V Banskej som ešte nebol , teda len prechádzal, Zvolen to isté. Trenčín len centrum. Martin v prímači , tak som s mesta nemal nič

Motylek a kolko ma tvoj syn rokov?

@Catherin4 Patnáct. Už s ním tříská puberta.

Tak to je v tom najpubertalnejsom veku. Ale z tvojich prispevkov mam pocit, ze s nim nie su ziadne problemy

@Catherin4 Jestli myslíš pubertální problémy, tak ani ne. Je už dost rozumný.
Víc jsem si s ním "užila", když byl menší. Ve 2 letech si strčil hluboko do nosu tlačítko ze světla na kolo.
Od doby, co začal chodit do školky (do kolektivu), byl každou chvíli nemocný. To mu přetrvalo doteď.
V 5 letech prorazil hlavou skleněné dveře.
A po mojí 2. atace, kdy mě viděl, jak jsem chtěla vyskočit z okna, nám občas vyhrožoval, že vyskočí taky, jednou i otevřel okno, tak jsem mu domluvila psychologa a pak i psychiatričku a bral cca rok antidepresiva.

Ahojte kamaráti a kamarátky, mám sa celkom dobre, ale moje ochorenie spôsobuje mi len nervy na seba samotného. Dní mi utekajú pomedzi prsty, čo ma neteší. Rád by som žil naplneným životom, ale neviem vôbec, ako na to. Chcel by som sa aj viac snažiť, ale nejde mi to vôbec. Všetko vydrží mi len deň alebo dva dní a je po všetkom. Chcelo by to asi malé krôčiky ku lepšiemu, ale ja som mal tých krôčikov už veľmi veľa. Ku ničomu nikdy to neviedlo. Často sa vyhováram len… Nedokážem ani svoj vysnený denný režim plniť každý deň...